Kolín 2009
První červnový víkend se kvapem blížil.Těšil jsem se na svuj první sraz s Mulčou, kde ji budu moci ukazat a setkat se s kamarády multikáristy.
Je pátek, po druhé hodině odpolední a již vyčkávám příjezd Filipa s multikárou, abychom se společně vydali dál směrem na Kolín. Filip má za sebou již 40km, v mžiku opravil rozbitý klakson a připravili jsme se na jízdu.
Je kolem třetí hodiny odpolední a my pomalu vyjíždíme po hlavní silnici. Je krásné slunečné počasí, prostě ideální počasí na jízdu. Zastavujeme se v Teplýšovicích, Filip jde odvolit. Zjišťuji, že mi teče trochu olej od těsnící gumičky u zdvihátek. Dolevám olej, jedem dále.
Cesta krásně utíká a pomalu se blížíme k Sázavě. Při stoupání ze Sázavy zjištuji, že mi přibržďuje pravé kolo. Za obcí Nechyba zastavujeme, abych dolil olej a zběžně prohlídl stroj, zda je vše v pořádku. Kolo už nebrzdí.
Pokračujeme v jízdě směr Kouřim, Filip má nasazeny velké 16" kola a jede mu mulča podstatně rychleji než mě, tak na mě vždy někde čeká.
Na konci Kouřimi berem naftu. Vyjel jsem asi 50m od benzínové pumpy a musel zastavit, vypnout motor a dolít olej. Jdu natočit motor ale nejde mi tam šťáva, co s tím, zkouším přímo na starter, nic... světla, nic...pak nakonec najdem na alternátoru slabé napětí...co s tím, proč to nejde natočit ?
Nejde tam napětí, ale proč?, nikde nic nebylo vypadlé, vše zapojené.
Jaká to náhoda, že nás zrovna tam dojel zbytek Filipovi rodiny. Natáhlo se ocelové lano, dal jsem trojku a do kopce mě Filip roztahnul, motor naskočil a já pelášil jak to jen šlo.Díky.
Dojeli jsme na statek, přivítali se s kamarády a já začal přemýšlet jak utěsnit olej pouštící gumičky u zdvihátek. Náhodou měl Radovan z Tatra klubu u sebe silikon, a Marián z SK s pojízdnou dílnou mi zase pomohl s odmaštěním motoru.Oběma Děkuji.
Provizorně jsme to zapatlali a vypadalo to celkem slibně. Pak už přišlo na řadu noční veselí a výborné steaky u Bobana.
Ráno natočím mulču, koukáme zda to poteče ? Chvíle napětí, a po pár vteřinách se začali objevovat olejové slzičky a už to kapalo, ...nevadí... co se dá dělat. Když už jsem tady, tak přece nezustanu s mulčou v základním táboře.
Bylo krátce po osmé, a už se začali řadit naše mulči do kolony. Vyjíždíme, naše kolona jede kratší cestou, po cestě dochází k pár zmátkům, kdy se část kolony odtrhla a jede trochu jinou trasu, ale nakonec se opět střetáváme a vjíždíme do obce Krychnov kde vozy zastavujeme na krátkou přestávku společně s Tatrováky. Obyvatelé Krychnova nás vítají, prohlíží si stroje.
Z Krychnova jedeme do nedalekého Lomu Libodřice, kde se stavíme pěkně na volnou plochu naproti Tatrovkám. V lomu probíhaly ukázky strojů v akci, jízdy, bagrování, atp.
V 11 hodin jsme si mulči všichni odvezli do deponie lomu a tam nastoupili do užasného autobusu Škoda 706 RT, který nás odvezl do Kolína na oběd, přičemž zbytek vozu Tatra, URAL, Praga, LIAZ, Škoda, ... pokračovaly až do prostor bývalého tankodromu na druhém konci Kolína.
Po výborném obědě jsme se zase nakutáleli do našeho autobusu RT a jeli do muzea Kolínské řepařské drážky. Svezli se uzkokolejným parním vláčkem do polí, kde původně vláček svážel řepu z polí, když se tam ještě pěstovala a v kolíně byly na to závody. Dnes je to jen hezká vzpomínka na doby dávno minulé. Doporučuji se tam vypravit.
Nakonec se všechny 3 autobusy s námi přemístili na nedaleký bývalý tankodrom, kde ještě probíhaly jízdy a ukázky RC modelů vozu Tatra. Naše skupinka multikáristů se mezitím přemístila zpět do lomu Libodřice k našim strojům. Začalo už trochu poprchávat a nebe dávalo znát že bude pršet.
Filip navrhl menší projíždku z lomu na statek. Bohužel v nastalém dešti jsme ztratili začátek kolony a vydali se po zřejmě správné cestě. Jak se po několika kilometrech ukázalo, tak jsme jeli uplně jinam. Zhruba po 10km, jsme to otočili a jeli zpět, docela dost se rozpršelo. Dojeli jsme do statku, kde už Filip s ostatnimi již parkovali.
Takřka po příjezdu přestalo pršet a ješte na chvili vylezlo slunce ven. Hned jsem začal připravovat korbu, aby do ní nenateklo.Špatně by se potom spalo v mokrém.
Sobotní večer jsme si dáli nějaké to pivko a pak si povídali u Bobanových výborných grilovaných kuřátek.
Nedělní ráno byl čas příprav na balení věcí a odjezd do Chotouňe. Marcel musel být opět roztažen, neboť mu stroj nestartoval. Celá naše kolona multikár se vydala na cestu. Vyjma Marcela a Emila, kteří jeli už rovnou domu.
V Chotouni jsme postavili mulči na náměstí a šli se podívat do soukromého muzea zemědělské techniky patřící majiteli zdejší pískovny, kam jsme se potom přesunuly.
V pískovně nakládal s lanovým rypadlem na podvozku Tatra 138 jak na maličké multikáry, tak i na Tatru 138. Zhruba kolem poledne jsme natočili naše nadupané dieselové dvouválce a jeli domu jako kolona. Rozloučili jsme se s Radkem, Bobanem a zbytkem a jeli já, Filip a Tomáš Wermann až do Kouřimi, kde se Tomáš odloučil a my jeli dál směr Sázava. Domu jsem dorazil v pořádku, mulča také.
Nakonec bych také chtěl poděkovat pořádajícímu Tatra historik klubu, že nás tento rok opět pozval na tento vydařený sraz.
|
